Dá se říct, že jsem přežila aneb na pohřeb už nikdy nejdu!!
29. října 2010 v 15:49 | *NiShI*
|
Já a moje keci
Ahojík milášci moji...
Tak dneska už to lepší nebudeee... Byla jsem na pohřbu toho kamaráda jak jsem vám o něm písla v předešlém článku... Chjo... To bylo hrozné lidi... Jela jsem tam s přítelem... Nu ae problém byl v tom, že on nemá pohřby rád... Tak na mě čekal venku mno... A já tam jaksi pak sebou sekla... Etě teď mě bolí hlava... Mnu... Chjo... Takej fajny klučík to byl... Heů pwostě dokonalej a on mi tohle udělá.... Heh kruci... Do smíchu mi ani není... Komu by taky bylo. Vidět svého mrtvého kamaráda ležet v rakvi. Ještě k tomu po té nehodě měl všude tržné rány a modřiny... Já tam brečela jak želva... Prostě hrozný zážitek... Si říkam, že už na pohřeb nikdy nejdu. To byl pohled prostě nezapomenutelný... Ještě teď pořád utírám slzy z očí. Jenže mi je to k čemu to utírání slz? K ničemu páč stejně řvát budu řekněme dost dlouho... Tak já pádim... Musim si jít umejt obličej a tak dále.. A pak řešit jeden problém za druhým... Jo a taky mi za chvíli přijede přítel... Takže na večer se tady majitelka možná najde... Mějte se hezky milášci...
vaše Nishi
Časem se to zahojí uvidíš...musíš vnímatjen ty hezký vzpomínky i to jak vypadal dřív..:)Časem to bude dobré..:)